Zdraví u psa je důležitější než získaný titul šampiona krásy. Ideální je, pokud jde obojí ruku v ruce. To vám ale může splnit pouze pes s průkazem původu.
 

Německá doga

Originální název plemene : Deutsche Dogge
Země původu : Německo
Doba vzniku : 16. století

Původní využití : Lovecký pes; strážní pes; společník
Využití dnes : Společník
Průměrná délka života : 10 - 12 let
Hmotnost : 46 – 80 kg
Výška : Pes – min. 80 cm, horní hranice neomezena Fena – min. 72 cm, horní hranice neomezena

Historie
Za předky německé dogy lze považovat velké evropské psy, kteří se používali ke štvanicím a účastnili se v 16. a 17. století panských honů. Tito psi byli velmi oceňováni jak na anglických královských dvorech, tak i u německých knížat. Byli s oblibou využíváni i jako společníci nebo strážci. Psi, kteří žili spolu s lidmi v obytných místnostech, a dělali jim společnost, nosili zlaté obojky, a psi, kteří působili jako tělesná stráž nosili obojky stříbrné. Psi, kteří byli používáni ke štvanicím nosili krycí pancíře a široké obojky s ostny. Držení těchto psů patřilo k privilegiím šlechty. Šlechtění v té době neprobíhalo nijak cílevědomě, a tito psi byli kříženi s dalšími psími plemeny, mezi něž patřili i chrti. V době, kdy se začaly k lovu používat střelné zbraně stavy těchto psů značně poklesly, a na počátku 19. století byla také zrušena šlechtická výsada držení těchto psů. Postupně se rozšířili i mezi chudý lid, a byli požíváni například řezníky k tahu. Tím se částečně měnil i typ, protože k tomuto bylo zapotřebí silných a těžkých psů. Koncem 19. století byl ustaven plemenný standard a založena plemenná kniha. Podle svého zbarvení byly dogy známé pod různými jmény, a na výstavách byly také posuzovány podle tohoto rozdělení. Pod označením německá doga byly všechny tyto barevné rázy sjednoceny v roce 1880 v Berlíně na schůzi rozhodčích, které předsedal dr. Bodinus. Zde byly také definovány první charakteristické znaky plemene. Dnes je německá doga v Německu považována za národní plemeno a mnoho svých příznivců má i za hranicemi své rodné vlasti.

Typy
Toto plemeno se nevyskytuje v žádných jiných variantách, rozdíly mezi jednotlivými psy jsou pouze v různém zbarvení srsti.

Všeobecný vzhled
Ve svém vzhledu spojuje německá doga velikost, sílu a eleganci. Mírně protáhlá hlava a dlouhý, silný krk jsou neseny vznešeně a vysoko. Oči jsou středně velké a kulaté, většinou tmavé barvy, u dog modrých a skvrnitých jsou přípustné oči světlejší. Uši jsou nasazené vysoko a jsou středně velké. Trup se středně dlouhým hřbetem je v bederní partii mírně klenutý. Hrudní koš je mírně široký, vpředu hluboký a protáhlý. Ocas je středně dlouhý, v nasazení široký, zakončený štíhle a tence, dosahuje kousek pod hlezna a nikdy nesmí být nesen vysoko nad hřbetem.

Srst a barva srsti
Srst je velmi krátká a hustá, přiléhající. Dogy se vyskytují v barvě žíhané, a to od jasně žluté až po tmavou červenožlutou, vždy s černým žíháním; skvrnité, kdy základní barva je bílá s nepravidelnými, ale po těle rovnoměrně rozloženými, černými nebo šedými skvrnami. Dogy také můžou být jednobarevné, a to žluté nebo šedé v různých odstínech nebo černé.

Povaha
Doga je pes vyrovnané, klidné povahy, je důstojná, a je si dobře vědoma své síly. Je to něžný, milý a dobrácký pes se silně vyvinutým smečkovým pudem.

Společenská charakteristika
Svému pánovi je doga velmi oddaná a celá rodina se pro ni velmi brzy stává náhradní smečkou. Změnu majitele většinou nesnese bez psychické újmy, a to ani v tom případě, že přechází z horšího do lepšího. Při dobré výchově a socializaci nebývají žádné problémy při styku s cizími lidmi, i když jako každý jiný pes, se k nim zpočátku staví nedůvěřivě. Známou návštěvu však vaše doga radostně uvítá. Pokud je pes dobře vychovaný, nemá problémy ani při setkání s jinými psy. Své velikosti a síly si je doga velmi dobře vědoma, a nepotřebuje si ji dokazovat. Na ostatní domácí zvířata je dobré psa přivyknout již v mládí.

Vztah k dětem
K dětem má tento pes velmi dobrý a přátelský vztah, ale je nutné již od mládí psa tento vztah pěstovat. Malé děti, stejně jako mladí psi se můžou ke svému okolí chovat bezohledně, proto je při kontaktu dětí se psem vždy potřeba dozoru dospělých osob.

Výchova
Výchovu je nutné začít ihned po odběru štěněte. První čtyři měsíce života psa jsou nejdůležitějším obdobím, kdy je pes schopen se co nejvíce naučit. Štěně musí být v nové rodině od první chvíle šťastné. V prvním roce života se snažte tohoto psa udržovat v kontaktu s cizími lidmi, dětmi a ostatními zvířaty, nechte je dotýkat se ho, ale chraňte ho před špatnými zkušenostmi. Takovým jednání odbouráte každému zvířeti vrozenou agresivitu a strach. Výcvik poslušnosti musí být veden důsledně, ale s láskou a pochopením, neboť doga je velmi citlivý pes, kterému špatným zacházením můžete do budoucna velmi ublížit.

Chov
Doga je velký pes, proto otázku držení musíte velmi dobře promyslet ještě předtím, než si tohoto psa pořídíte. Německá doga vyžaduje úzký kontakt s rodinou a mnoho času potřebuje trávit se svou lidskou smečkou. Není tedy vhodné chovat dogu výhradně v kotci. Pokud chcete i v budoucnu vlastnit pouze jednoho psa je možné, při zachování určitých podmínek, chovat jej i v bytě. Zde je nutné připravit psovi pelíšek vhodné velikosti, na suchém a teplém místě, kde bude pohodlně trávit čas i v nepřítomnosti členů rodiny. Nejlepším předpokladem pro chov dogy je však střídání venkovního výběhu s pobytem v domě či bytě. Venkovní výběh by měl psovi sloužit jen v období vaší nepřítomnosti. Kotec musí být uzpůsoben tak, aby v něm pes i v chladném či deštivém a větrném počasí našel útočiště a nebyl vystaven nemocem z prochlazení.

Pracovní využití
Dříve byla doga zařazena mezi pracovní plemena, ale její obliba coby služebního psa stále klesá. Ze skupiny služebních plemen byla tedy vyřazena a žije s člověkem pouze jako společník.

Pohyb
Doga potřebuje ke svému spokojenému životu velmi mnoho pohybu. Volný pohyb v zahradě či výběhu je nedostačující. Velmi ráda běhá a vyžaduje tedy denně vydatné procházky v přírodě. Je také vhodná jako společník při vaší jízdě na kole. Doga potřebuje hodně pohybu ve volné přírodě bez vodítka. K udržení kondice je také dobré účast v různých psích sportovních aktivitách.

Péče
Péče o srst tohoto psa není příliš náročná. Odumřelé a uvolněné chlupy postačí odstranit kartáčem nebo gumovou rukavicí, srst v případě menšího znečištění otřete vlhkým hadříkem. Zvukovod psa udržujte v čistotě, stejně jako okolí očí, drápky psa udržujte krátké. Občas psovi zkontrolujte chrup, jestli se netvoří zubní kámen.

Využití ke hlídání
Dogu není potřeba zvláště cvičit k obraně. Již její vzrůst budí respekt, a má proto vynikající předpoklady, aby se stala výborným ochráncem a hlídačem.

Vhodné sporty
Agility; překonávání překážek; přespolní běh

Nejčastější onemocnění
Dysplazie kyčelního kloubu; torze žaludku

Zvláštnosti plemene
V 80. letech 20. století byla průměrná délka života německé dogy 6 – 7 let. V tehdejší NDR byla podporována příbuzenská plemenitba tak, aby byly zachovány oddělené barvy tohoto plemene, což vedlo ke špatnému dědičnému zdravotnímu stavu a zkrácení průměrné délky života těchto krásných psů. Ani v 90. letech nebyla dědičnému zdraví a dlouhověkosti u tohoto plemene věnována o nic větší pozornost, volba partnerů je stále neomezená a upřednostňováni jsou krycí psi ověnčení výstavními tituly. To však vede pouze k neřízené příbuzenské plemenitbě. Cílem chovatelů by tedy mělo být úsilí podpořit dědičné zdraví německé dogy a prodloužení průměrné délky jejího života.

Příprava na výstavu
Pokud chcete svého psa vystavovat, měli byste se přípravě psa věnovat již od jeho mládí. Začátečníkům je doporučeno navštívit několik výstav jako pozorovatel, kdy by měli pozorně sledovat, co se děje v kruhu. Se psem můžete chodit na cvičiště, kde si navykne na vzruch a přítomnost mnoha dalších psů a lidí, později se tím nenechá rozptýlit. Psa již jako štěně naučte ukazovat zuby. Správná chůze a klus na vodítku, stejně jako naučit psa stát ve výstavním postoji jsou pro výstavy nutností. Dobré chování, výborná kondice a krásný vzhled jsou dobré předpoklady pro výborné ohodnocení vašeho psa ve výstavním kruhu. Výstavy jsou také dobrou příležitostí k výměně zkušeností a setkání s lidmi, kteří německé doze zasvětili svůj život.